Škola v přírodě 2017 - penzion Baurů Dvůr, Šumava

 
   pátek 21. dubna - den první velký třesk 
    

Jestli maminky nevěděly, jak zabalit děti na školu v přírodě, tak paní učitelky nevěřily, že se dá zabalit a naložit do autobusu všechno, co plánovaly zabalit. Tak hodné děti v autobuse svět neviděl, až se učitelky domnívaly, že něco koluje v klimatizaci.

Přece jen děti projevily svou originalitu tím, že již v tunelu Blanka kdosi vykřikoval, že potřebuje čůrat. Nakonec děti z důvodů čůrací infekce získaly svačinovou pauzu dříve, než bylo v plánu. Pouštěný film dětem po svačinové pauze skončil asi tak právě 6 km před cílovým místem, takže 6 km se dojelo za opakované otázky a kdy tam budeme.

Školka umí jezdit akorát včas, takže jsme přijely přesně k obědu. Po obědě děti užívaly poledního klidu, zatímco dospěláci vybalovali to, co maminky zabalily. Po odpočinku vyrazily děti na průzkum okolí. Děti byly tak natěšené, že běhaly po pastvinách jak horské kozy, slyšet byly až v Rakousku. Největší radost měly ze zbytků sněhu a koulovaly se a koulovaly se.

Mrňátka se dokázala poprat s velkými balíky, našla prázdné ulity a v oboře takové ty... daňky. Děti se vrhly na večeři, pak si zazpívaly a čekalo je první mytí. V postýlkách spí andílkové.

Paní učitelky děkují rodičům, kteří pro ně zaslali dobroty. 

   
    Jídelníček
 
    Oběd: vývar s nudlemi, bratislavské vepřové maso, rýže
   
    Večeře: kynuté knedlíky s jahodami    
 
    
   sobota 22. dubna - den druhý rozkoukávání
 
  Pravý nefalšovaný, neředěný šumavský vzduch ve fresh (čerstvost) verzi způsobil, že většina dětí musela být ráno buzena, aby nepřišla o dobrou snídani.  Jestli je něco         možné hodnotit hned na začátku, tak je to stravování. Pravou domácí kuchyni, vyvoněnou bylinkami z předzahrádky (světe div se, v tomto počasí mají vyrostlou pažitku,     petržel a libeček) a správnou kombinací koření si učitelky žádají odvézt a přemístit do Prahy. Pokud si učitelky myslely, že velikost porce je nad možnosti dětí, byl to jeden     velký omyl. Počet dětí, přidávajících si, jídlo od jídla roste. Takže pokud budeme každý den zmiňovat jídlo, nikdo se nesmí divit. Také nebude div, když budeme nuceni       zavést pouze  jednorázové přidání. Každé jídlo má svého milovníka, takže dnešní domácí makovec byl vyhledáván milovníky při každém jídle, dokud byl v zorném poli.         Čtenáře ale více zajímají jiné události.

Po snídani děti absolvovaly logopedii, což opět pomohlo k nastavení standardního režimu. Po dopolední svačině děti měly připravené s sebou pláštěnky. Než se vykulily z budovy, už je potřebovaly. Pro seznámení to bylo mírné, přerušované mrholení. Děti vyrazily k oboře s daňky, kde se setkaly s pánem, který se o ně stará. Paní učitelky hned nabízely pracovní sílu dětí, ale zrovna v tu chvíli nebyla vhodná práce.  Proto se děti vydaly přes potok dál do lesa, bohužel pro některé, vedla cesta do kopce. Velikost kopce je míra relativní, proto existuje mnoho názorů na to, jestli byl kopec malý, velký, nekonečný, pro mrňata nebo pro sportovce. Faktem je, že k povoleným ztrátám na dětech nedošlo. Nahoře na kopci děti studovaly stopy po kůrovci, jeho cestičky v kůře stromu se jim ale líbily.  Stačily v lese stavět domky pro skřítky, dloubat do všeho při ruce, dokonce i na tolik ceněné klacky došlo.

Komentář paní učitelky Blanky: nemyslela jsem si, že někdy budu říkat častěji jiný pokyn než „polož ten klacek“, takže dnes vede: zavři pusu a schovej jazyk.

Po dobrém obědě přišel pošťák, přinesl první pohledy. Po poledním odpočinku děti vyrazily opět v pláštěnkách. Paní učitelky udělaly cennou zkušenost. Navléci pláštěnku na dítě v bundě je velké umění, nasadit kapuci na čepici, kapuci od bundy je přímo mistrovství, to se člověk nesmí přiznat k tomu, že kapuci od mikiny omotal dítěti kolem krku. Také velikost pláštěnky při použití na bundu je rázem o tři velikosti menší.  

Dalším velkým tématem je bolení nožiček. Máme zatím první místo, kdy asi po 30 m od vrátek kdosi vykřikoval, že ho bolí nožičky. A tak se diskutuje, jestli se nohy dají vyměnit.  Druhým velkým tématem je … s kým spíš?, půjdeme na návštěvu? Tak se rozmáhají návštěvy mezi pokoji. Večer děti zakončily programem s vydrýskem, zazpívaly si a po mytí zalehly do postele. Je jasné, že děti mají velmi zajímavé postřehy a komentáře, ale o těch snad někdy jindy.

S kým spím:

Z loňského roku termín četelka (učitelka).

Četelka Andrea: Míša, Tomáš  Há., Kuba Č.,  Alex, Tonda, Kuba J.   

 
  Jídelníček
 
  Snídaně: chléb, Rama, tavený sýr, džem, jogurt, cornflakes, domácí makovec
 
  Svačina: jablko
    
  Oběd: hrášková polévka, zapečené těstoviny
 
  Svačina: chléb se salámovou pomazánkou
   
   Večeře: vepřová plec na kmíně, brambory
 
   
 
   Neděle 23. dubna - den třetí biologicko – přírodovědný  
 
   Ráno budila děti lehce zasněžená krajina s nenápadnými slunečními paprsky. Děti si již začínají zvykat na nové prostředí, tak některé děti se již začínají probouzet samy. Po    dobré snídani děti potrénovaly logopedii, posvačily a lehce zmateně poslouchaly, co si tentokrát mají obléci. Třetí den – zase zcela jiné počasí, prakticky zimní. Takže se        hodily  zimní rukavice, protože ráno při snídani byl 1 stupeň nad nulou. Téma oblečení je nejčastějším tématem učitelek. Co obléknout, v jakém množství, v jaké                  kombinaci, jaké boty a  k tomu samozřejmě, jestli daný kus oblečení dítě vlastní ve svém zavazadle. Celý proces přípravy oblečení pro děti je jen lehce komplikován              průběžnými dílčími ztrátami  některých kusů oblečení. Z pohledu dospělých ponožky, rukavice či jiné kusy jsou považovány za  spotřební zboží, proto dochází k jeho            spotřebě. Urychleně paní učitelky doplňují  nutné kusy ze školkových půjčovátek, takže nikdo nejde bez rukavic, čepice či něčeho důležitého.

Děti se dožadují her na zahradě, nejen vycházek do lesa. Po dotazu u majitelky bylo dětem sděleno, že místní zahrada je od jednoho kopce k druhému, k od horizontu k horizontu. Tato informace děti uspokojila, takže spokojeně odcházely na zahradu do lesa.

Biologický den zahájila mrňátka tím, že poznávala přírodu. Poznávala mech, osahávala špičku padlého stromu. Měřila průměry stromu, porovnávala svou výšku se stromečky a jiné zajímavé věci. Velkáči hledali myší díry na pastvinách, kontrolovaly stav balíků pro býky. Pokusy paní učitelek o sledování plachtění dravců je již třetí den výrazně neúspěšné. Přestože dravci dlouho jsou na jednom místě, žádná slovní navigace nepomáhá, děti koukají jakýmkoli jiným směrem, jenom ne tím správným. Odpoledne děti pomáhaly procesu tlení v lese. Při svých toulkách našly prašivé pařezy a pomáhaly je broučkům rozkládat. Potom zjistily, že v daném prostoru je mnoho nadbytečných drobných soušek, které při troše úsilí se mohly vytáhnout a devastovat.  

Pokusy paní učitelek, aby děti přinesly borůvky, nejsou úspěšné. Přestože všude kolem raší borůvčí, děti stále více zajímají klacky, šišky, kůra. 

Kauza stravování: k večeři byl buřtguláš s chlebem. Přestože by v něm mohla stát lžíce, děti dlouho nechápaly, že jde o celou večeři. Děti se urputně dožadovaly dalšího chodu, málo se dařilo učitelkám vysvětlit, že je to všechno. Po dlouhém a náročném úsilí učitelek, děti odevzdaně přijaly, že je k večeři jen „ta polívka“ a pro jistotu snědly všechno málem i s hrncem.  

S kým spím:

Četelka Denisa: Bára M., Bára T., Emma, Eda, Vojta, Matěj 

Četelka Zuzana: Tomáš V., Šimon, Adam D., Nicolas, Kája, David K.

 
  Jídelníček
 
  Snídaně: chléb, Rama, šunka, džem, jogurt, cornflakes
 
  Svačina: hruška
    
  Oběd: vývar s kapáním, kuře na paprice, knedlík
 
  Svačina: chléb s bylinkovou pomazánkou
   
   Večeře: buřtguláš s chlebem

 

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/SVP_2017_den_treti_23._4./

Pondělí 24. 4. den čtvrtý - sportovně slunečný

Počasí plně jede podle předpovědi meteorologů, tak dnes děti čekalo nádherně slunečné počasí, které ukazovalo, jaké by to tu mohlo být celý týden, kdyby ...

Snídaně začíná trochu být boj o přežití, aby se děti dokázaly zavčasu rozhodnout, zda chtějí sladké, slané, vajíčko či křupky s jogurtem či bez, pečivo s vynikající domácí marmeládou nebo jen s máslem. Objednávky se mění každou chvíli, podle toho, co zrovna vidí u svého blízkého souseda.

Předchozí mapování terénu umožnilo učitelkám po logopedii vybrat rychle vhodnou lokalitu pro vybrané sportovní aktivity. Konečně se hodily ony tašky sportovního vybavení, které ochotní tatínci nastěhovali do autobusu. Tak děti házely, skákaly, přebíhaly, podlézaly, zkrátka honily své celé tělo, aby do třech minut byly odpočinuté a měly další energii na lítání. Učitelky děkují, že v tuto chvíli není na pastvinách obsazeno, že louky nejsou před senosečí, takže děti mají neskutečný prostor, kterého si užívají. Od včerejška si děti pamatují, že zahrada je od kopce ke kopci, od horizontu k horizontu (no co, Krakonoš měl taky velkou zahradu), tak spokojeně odchází na zahradu do lesa.

Paní učitelky váhají, zda se mají napasovat do role zkušené manželky, která ví své o tom, nakolik ji naslouchá manžel při sdělování informací nebo do role stíhačky, která je dotyčnému neustále v závěsu. Neustálé informační změny v tom, co si mají obléci, našim chlapcům nedělá dobře. I dobře připravená akce, podívej se, tady máš připravenou hromádku, vezmi si jen tenkou bundu na mikinu, tenkou čepici bohužel nevede ke zdárnému konci. Z pěti dětí je úspěšnost asi tak 10%. Ale opakováním se úspěšnost zvyšuje, až se přiblížíme společně k vytoužené hranici 80%. Navíc celý proces je komplikován skutečností, že inkriminované předměty musí donést děti z pokoje až ke dveřím, kde se obují a dokonce ze dveří ven, nejlépe oblečené na správné části těla.  Rychlý průzkum mezi pedagogy vypovídá o tom, že od začátku nebylo dosaženo hranice 100 %, takže mají před  sebou jasný cíl.  Další podobenství vidíme i v tom, jak vyzískat požadovanou informaci. K jedněm z nejdůležitějších otázek patří: už jsi kakal(a)? … odpověď nevím, je nejčastější, kterou učitelka dostává.

Odpolední cesta po Stezce skřítka Fousáčka se dětem moc líbila. Akorát paní učitelky lehce na cestě určené pro rodiny s malými dětmi zabloudily. Tak děti nezaslouženě (a možná nechtěně) viděly skvělá šumavská panoramata.

I když zde je spíše předjaří, blízký příchod jara (spojený s časem lásky) se intenzivně projevuje mezi většími dětmi. Malé slečny využívají toho, že si mezi mnohonásobně početnější skupinou chlapců mohou vybírat. Slečny nepokrytě flirtují každou chvíli s někým jiným. Chlapci mají tak zamotanou hlavu, že nedokážou zodpovědět jednoduchou otázku. Ale moc pěkné vztahy pozorujeme mezi dětmi navzájem, což nás moc těší. Ochotně si pomáhají, čekají a vrací se pro opozdilce. Tato vzájemná vstřícnost a empatie je potěšující. 

S kým spím:

Četelka Martina: Péťa Bi., Isabelka, Natálka

Četelka Jana: Laura, Dominička, Anička, Nikolka

Jídelníček

  Snídaně: chléb, Rama, vajíčko na tvrdo, džem, jogurt, cornflakes, ovesná kaše
 
  Svačina: mrkev
    
  Oběd: rajská s těstovinou, rizoto, okurka
 
  Svačina: sušenka
   
   Večeře: vepřové, bramborový knedlík, zelí

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/SVP_den_ctvrty_24._4./

Úterý 25. 4. den pátý - deštivě matematický

Bohužel, zatím předpověď počasí meteorologům vychází, tak se všichni z ranního sluníčka radovali hodně krátce (asi než sešli ze schodů). Tak se rozproudila diskuse, kolik schodů vlastně nachodíme. Z venku dovnitř je schodů 10, v přízemí je tedy jídelna. Potom většina dětí do prvního patra – to je schodů 16. Několik velkých kluků dokonce v patře druhém, což je dalších 17 schodů. Dolní budova chodí svých 20 a společných 10 k jídelně. Minimálně to všichni jdou 5x denně na jídlo. Suma sumárum – všichni si prodlouží život o několik let.  Protože je schodiště dřevěné, vědí přesně paní učitelky, že někdo vyrazil na schody. Není jasné, jak by bylo nutno změnit fyzikální zákony, že tak nepatrná váha dětí je schopna vyvolat takové dunění (minimálně jak několik stád bizonů).

Rozhodně nechceme vypadat jako materialisté, když tak často zmiňujeme jídlo. Ale dnešní oběd nesmí zůstat bez povšimnutí. Už jen to, že šlo o řízek, ale děti si přidávaly i brokolicovou, krémovou polévku. Paní učitelky moudře podmínily další přidání řízku snědením bramborové kaše. Našly se výjimky, které vedly úpornou a těžkou diskusi, že zvolí k obědu pouze vybrané části (divné je, že právě řízek), ale kaši k tomu nepotřebují. Přes upozornění, že diskuse nepovede ke změně pravidla, někteří stále obhajovaly svůj pohled na formu oběda. Tento čas diskuse moudří využili k tomu, aby snědli kaši, došli si přidat další kaši s řízkem, chodilo se tak dlouho, dokud pan kuchař sdělil do výdejního okénka, že už nic nemá, hrnec by si rád nechal, aby měl v čem vařit.  Talíře děti vracely vylízané, že s mytím byla poloviční práce. 

Oběd byl překonán večeří. Buchtičky se šodo byl takový hit, že se fronta na přidání točila dvakrát kolem stolu.

Vzhledem k počasí děti využily pláštěnky a ti, kteří mají i gumovky. Od rána neustálé střídání sluníčka a deště, deště se sluníčkem, přiváděly k zoufalství paní učitelky, které se nemohly rozhodnout, jak daleko od chalupy se pustit. Tak to vypadalo jako u pejska s kočičkou (zmokli, usušili se, zmokli, usušili se, a tak pořád do kola).

Tak děti hrály hry pod střechou, odpoledne přece jen mohly pobýt v lese. Hrát hru s pravidly je fuška i pro děti i pro učitelky. Proto děti prostřídaly hry dalšími návštěvami na pokojích. 

Svůj prostor a čas mají dostat naše „mrňátka“. Dokáží držet krok s ostatními dětmi, zejména když se kulí do jídelny.  Je milé vidět, jak se navzájem snaží domlouvat, jak se za několik dnů dali dohromady jako skupinka. Jejich výhoda je ta, že opravdu po obědě vždycky usnou, neutečou daleko, co na ně člověk oblékne, to si nechají, nemají tisíc otázek se slovem proč. Jsou maximálně spokojené, střídají hry, vycházky a hlavně jídlo, kde si mohou přidávat, čehož děti rozhodně využívají.  

S kým spím:

Četelka Terezka: Artur, Patrik, Tomáš Ho., Honza Š.

Četelka Hanka: Ida, Nela, Verča, Kačka, Viktorka

Jídelníček

 
  Snídaně: chléb, tvrdý sýr, džem, jogurt, cornflakes, kakao
 
  Svačina: jablko
    
  Oběd: brokolicová polévka, kuřecí řízek, bramborová kaše
 
  Svačina: chléb s vajíčkovou pomazánkou
   
   Večeře: buchtičky se šódó
 
    
     
      
 
 

Středa 26. 4. den šestý - zimně laděný

Úvodem důležité informace:

1.       Opakovaná informace z třídní schůzky – sladkosti pro děti na švp jsou u učitelek a děli se mezi všechny děti

2.       Příjemná informace – všechny děti s radostí přijímají a moc si libují v každodenním večerním sprchování s výjimkami ze zdravotních důvodů

Středa byla v očekávání výletu. Ranní učitelská ptáčata viděla déšť, který je ale už nemohl překvapit. Než ráno probudily učitelky děti, svedly je snídani, déšť se proměnil v krásné šumavské vločky. Než se děti nasnídaly, k vločkám se přidaly kapky deště, aby plejáda dubnového počasí byla maximálně pestrá. 

Děti vybavené batůžky, svačinou nasedly do autobusu, aby zvládly jízdu úzkou, poměrně točitou silnicí bez Kinedrilu. První zastávka byla v Kašperských Horách, kde si děti nejen prohlédly místní Betlém, ale také vyposlechly se zájmem výklad průvodce o tom, co je v něm zobrazené. Téma Betléma k zimnímu počasí bylo ideální spojení. Část Betléma je pohyblivá. Bylo dobré, že pracovník infocentra slyšel i na oslovení paní učitelko, tak dětem zodpovídal otázky, popř. souhlasil s tím, co děti viděly.  Paní učitelky potěšilo, že děti poznaly sudy podle písničky, kterou ve školce zpívají. Ze sklárny je nejvíce zajímalo to, že tam pes honí kočku. Z dolů je nejvíce zaujalo, že horníci těžili zlato. Byly ochotné ho jít hledat do lesů a místních hor.

Dál děti pokračovaly do Sušice, kde nemohly shlédnout museum sirkárny, ne proto, že by je přestěhovali do Číny, ale jednoduše proto, že mělo zavřeno. Tak shlédly náměstí, zvládly i kus stezky (Hrátky se zvířátky) a pak se mohly vydat zpět na chalupu. Některé půldenní výlet zmohl tak, že si po cestě zpět dřímly hned v autobuse.  

Asi není taktické zveřejnit, že oběd děti snědly tak, že byly ochotné si přidávat i suchou rýži, protože již „omáčka od masa“ (jak to pojmenovaly děti) došla. Pan kuchař s radostí učitelkám sdělil, že navýšil normu na dítě, ale paní učitelky nenašly odvahu se zeptat o kolik. 

Po poledním klidu, ke kterému se začínají uchylovat i starší děti (dají šlofíčka), děti čekal krátký pobyt venku (aby bylo co prosušit) a hry s pravidly pod střechou. Pak přišla učitelkami vysázkovaná večeře. Uzavíraly se sázky na vše možné (kdo ji první sní, kdo si půjde přidat, jak to zvládne kuchyň apod.) Kuchyň se kasala, že je připravena (ale asi ne na naše jedlíky). Naše děti vyhrály prakticky kontumačně (sportovní hantýrkou). Kuchyň neměla šanci. Otázka zní – kolik % dětí si přidalo? Své tipy posílejte na facebook. Podotázka – pokud existují děti, které si nepřidaly, jaký byl důvod nepřidání si?  Další rébus k řešení je následující: jak si kuchyň poradila, když došla večeře podle jídelníčku.  Kolik % dětí využilo doplňkové varianty k zasycení.  Výsledky středeční večeře budou zveřejněny ve čtvrtek po obědě.

 Večer měl mimořádnou událost. Slavilo se. Jeden oslavenec měl v průběhu svátek, druhý oslavenec slaví narozeniny. Tak děti společně slavily.

Paní učitelky řeší velké dilema. Děti za plnění úkolů dostávají razítka, ovšem jsou hříšníci, kteří o své razítko (nedej bože razítek několik) přijdou a nemají je. Zítra asi budou muset vyhlásit náhradní kolo plnění úkolů, aby děti mohly získat razítka, o které poměrně dost stojí.

Top přání paní učitelek

1.       Stravování v MŠ v takové kvalitě, jako zde (všichni)

2.       Spící děti jak Šípkové Růženky o poledním klidu jako zde na šumavském vzduchu (čtyři)

3.       Výhled na záchodě na šumavské pastviny s pasoucími se býky a lesy (jedna) 

 
   S kým spím:
 

Četelka Markétka: Jenda H., Niki M., Adam S., Martin M.  

Jídelníček

 
  Snídaně: chléb, salám, džem, jogurt, cornflakes
 
  Svačina: mrkev
    
  Oběd: pórková polévka, cikánská pečeně, rýže
 
  Svačina: chléb s taveným sýrem
   
   Večeře: boloňské špagety se strouhaným sýrem

 

   

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/SVP_2017_den_sesty_26._6./

Čtvrtek 27. 4. den sedmý - zimní a sněhobílý

Předposlední den se děti probudily do pohádkově zasněžené krajiny. Od rána se radovaly, že si užijí sníh a postaví sněhuláka. Jak nesplnit dětem takové přání na jarní škole v přírodě. Ostatní řešily problém, jak to že sněží, když nejsou Vánoce nebo obráceně, když sněží, tak budou „Vánoče“. Není od věci, pokud děti budou po rodičích požadovat vánoční dárky.

Poslední logopedie a potom hned rychle ven. Rychle najít příhodné místo, aby si každý přišel na své. Koulovačka, klouzačka, sněhuláčkování nebo jen honění vloček. Takovou radost na konci dubna jen tak nikdo nezajistí.

Dnešní oběd silně konkuroval zájmem dětí včerejší večeří. Od rána se v kuchyni potutelně usmívaly a sdělovaly učitelkám, že se dobře připraví. To se zadařilo, takže děti si chodily opakovaně přidat a mnozí snědly nejméně tolik knedlíků jako paní učitelky, někteří i dokonce více. Paní učitelky zastropovaly maximální počet knedlíků na pěti. 

Asi nejde říci nic jiného, než se děti odkulily po schodech do svých pokojů. Poslední odpoledne děti i přes své intenzivní hlasité mluvení mohly pozorovat srnky (a děti je dokonce opravdu viděly), pozorovat zajíce, kterého také dokázaly zaregistrovat. Pak si děti užívaly na zasněženém kopci u chalupy, aby rychle doběhly domů a mohly dostat poslední razítka. Tak se dohledávaly, a dohledávaly, a dohledávaly náhradní úkoly, aby nakonec všechny děti posbíraly razítka a mohly získat odměnu.

A po večeři balit a balit. K čekání na děti trochu úsměvných perliček. Nelze zapsat vše, protože paměť učitelek je děravá. Protože dobrá pohádka má být krátká, dnes končí povídání ze zimně jarní školy v přírodě, takže příští téma školy v přírodě bude rozhodně něco jiného, než mokrá vydra.

Paní učitelko, my jedeme tuleněm (tunelem)   

Děti, postavte dům ze šišek ……………………….  Nejde, není cihla  

Včera jsme si ukazovaly kůru, co je to kůra ….. to je sprosté slovo

Když se rozděluje lesní cesta na dvě, jak se tomu říká …………….. křižovatka  

Paní učitelko, já mám pohledy v penále……..…proč je má v kanále?

Co je ke svačině? Šušenka  (jedno dítě) …… ne susenka (jiné dítě)

Kde je paní učitelka ………… v záchodu      ……. sděluje jedno dítě jiným  

Znáš Pipinu punčochovou? ………………… zjišťování dítěte u učitelky   

Když nebudeš kakat, tak se ti ucpou plíce. 

 

S kým spím:

Četelka Blanka: Petr Ba, Vašek, David Č, Umang

Jídelníček

 
  Snídaně: chléb, tavený sýr, džem, jogurt, cornflakes
 
  Svačina: hruška
    
  Oběd: vývar s kapáním, rajská omáčka, klopsy, knedlík
 
  Svačina: chléb s tvarohovou pomazánkou
   
   Večeře: zapečené brambory
 

Výsledky středeční večeře (boloňské špagety)

Poprvé si přidalo 95,1 % dětí (jinými slovy, nepřidaly si dvě děti, všichni ostatní si přidali). 
Důvod nepřidání: a) první dítě jedlo pomalu a nezaregistrovalo frontální útok na výdejní okénko 
b) u druhého dítěte nepatří špagety k favoritům

Řešení situace: kuchyň sice navrhovala dovařit těstoviny, ale společným řešením bylo nabídnutí suchého chleba. Děti odmítaly odnést talíře se s posledními ostrůvky boloňské omáčky a chlebem si ji do čista vytíraly.

Doplňkové varianty (přídavek chleba) využilo 86,4 % dětí (= celkem 36 dětí).

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/SVP_2017_den_sedmy_27._4./

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/SVP_2017_den_osmy_28._8._mix_nezarazeny

skolka-donbosco.rajce.idnes.cz/Skola_v_prirode_2017_-_video#skolkavprirode2017.jpg

 

Vyhledávání

Církevní základní škola logopedická Don Bosco a mateřská škola logopedická © 2016

Vytvořeno službou Webnode